Fenylketonurie (PKU) je vzácná genetická porucha způsobená deficitem enzymu PAH, který vede k hromadění fenylalaninu v těle.
Příznaky fenylketonurie mohou být různě závažné a zahrnují přítomnost zatuchlého zápachu, neurologické problémy, kožní abnormality, malou velikost hlavy, hyperaktivitu, mentální postižení a poruchy chování. PKU se obvykle diagnostikuje novorozeneckým screeningem a základní léčba spočívá v přísné dietě s nízkým obsahem fenylalaninu, doplňcích stravy bez fenylalaninu, pravidelném monitoringu a v některých případech v podávání léků nebo enzymové terapii. Pečlivá léčba je u těhotných žen s PKU nezbytná, aby se předešlo vrozeným postižením. Včasná diagnóza a celoživotní léčba jsou klíčem ke zdravému životu s PKU.
PKU je pokládána za vzácnou poruchu a její výskyt se celosvětově liší. V Evropě je průměrná prevalence přibližně 1:10 000 novorozenců, přičemž v Irsku a Turecku je vyšší a naopak ve Finsku je velmi nízká.[1] Rizikové faktory PKU jsou především genetického původu. Aby se tato autozomálně recesivní porucha vyvinula, musí jedinec zdědit dvě mutované kopie genu PAH, jednu od každého rodiče. Pokud jsou oba rodiče nositeli mutovaného genu, existuje 25% pravděpodobnost, že jejich dítě bude trpět PKU.
Jak už bylo zmíněno výše, PKU je porucha, která ovlivňuje způsob, jakým tělo zpracovává aminokyselinu zvanou fenylalanin. Je způsobena především mutacemi v genu PAH, který udává pokyny pro tvorbu enzymu zvaného fenylalaninhydroxyláza. Enzym je klíčový pro přeměnu fenylalaninu na aminokyselinu zvanou tyrosin. Mutace narušují tuto konverzi a vedou k hromadění fenylalaninu v krvi a mozku, což způsobuje neurotoxicitu. Na celém světě bylo zaznamenáno více než 1000 variant PAH, což svědčí o heterogenní povaze PKU. U části jedinců s PKU se může vyskytovat také nedostatek BH4, což je kofaktor nezbytný pro správnou funkci fenylalaninhydroxylázy.[7]
Podle výsledků výzkumu se většina případů týká tzv. složených heterozygotů. Postižený jedinec nese mutace v obou kopiích (alelách) genu PAH, ale tyto mutace se od sebe liší.[8,9]
Probíhající výzkum se soustředí na genové terapie, náhradu enzymů a porozumění faktorům prostředí, které mohou ovlivnit závažnost PKU a její léčbu.
Patofyziologie se odvíjí od poruchy metabolismu fenylalaninu. U osob s PKU je enzym PAH buď nedostatkový, nebo zcela chybí, což vede k hromadění fenylalaninu. Vysoké hladiny fenylalaninu v krvi mají toxické účinky na mozek a nervový systém. Mohou vyvolat degeneraci nervových buněk, narušit tvorbu myelinu (ochranného obalu kolem nervových vláken) a narušit rovnováhu neurotransmiterů, jako je dopamin a serotonin, což přispívá k neurologickým příznakům a mentálnímu postižení spojenému.[2]
Symptomy mohou být různě intenzivní, u některých jedinců mohou dokonce chybět, zejména při včasné diagnóze a léčbě. Intenzita příznaků do značné míry závisí na hladině fenylalaninu v těle a může se pohybovat od mírných až po závažné. Mezi běžné příznaky patří:[3-5]
Diagnóza
PKU se obvykle diagnostikuje pomocí novorozeneckého screeningu, což je rutinní krevní test prováděný krátce po narození. Zvýšená hladina fenylalaninu v krevním vzorku může indikovat její přítomnost. K určení typu a závažnosti mohou být nezbytné potvrzující testy, jako jsou další krevní testy nebo testy moči a genetické vyšetření.[6]
Hlavním cílem léčby je udržet bezpečnou hladinu fenylalaninu (Phe) v krvi, aby se zabránilo mentálnímu postižení a dalším souvisejícím zdravotním problémům. Strategie léčby obvykle zahrnují:[4, 6]
Léčba PKU je celoživotní závazek. I v období přechodu do dospělosti je pro zachování kognitivních funkcí a celkového zdraví osob s PKU zásadní dodržovat dietní omezení a monitoring.
Přestože PKU není možné předejít, včasná diagnostika pomocí novorozeneckého screeningu je zásadní pro rychlé zahájení léčby a prevenci mentálního postižení a dalších souvisejících zdravotních problémů. Ženy, které plánují otěhotnět, by měly před početím dodržovat PKU dietu, aby snížily riziko komplikací u svých potomků.
Při včasné a důsledné léčbě může většina osob s PKU vést zdravý život a vyhnout se těžkému mentálnímu postižení. Pravidelné sledování hladin fenylalaninu je zásadní pro zajištění účinnosti léčby a provedení nezbytných úprav stravy a léčebného režimu.
Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.
Chci lepší zdraví[1] van Wegberg AMJ, MacDonald A, Ahring K, et al. The complete European guidelines on phenylketonuria: diagnosis and treatment. Orphanet J Rare Dis. 2017;12(1):162. Published 2017 Oct 12. doi:10.1186/s13023-017-0685-2
[2] Phenylketonuria. StatPearls - NCBI Bookshelf. Accessed September 13, 2023. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535378/
[3] Phenylketonuria. MedlinePlus Genetics. Accessed September 13, 2023. https://medlineplus.gov/genetics/condition/phenylketonuria/
[4] Phenylketonuria - Symptoms, Causes, Treatment. NORD. Accessed September 13, 2023. https://rarediseases.org/rare-diseases/phenylketonuria/
[5] Phenylketonuria (PKU): Symptoms, Causes & Treatment. Cleveland Clinic. Accessed September 13, 2023. https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/17816-phenylketonuria
[6] Phenylketonuria (PKU) - Diagnosis and treatment. Mayo Clinic. Accessed September 13, 2023. https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/phenylketonuria/diagnosis-treatment/drc-20376308
[7] Elhawary NA, AlJahdali IA, Abumansour IS, et al. Genetic etiology and clinical challenges of phenylketonuria. Hum Genomics. 2022;16(1):22. Published 2022 Jul 19. doi:10.1186/s40246-022-00398-9
[8] Blau N. Genetics of Phenylketonuria: Then and Now. Human Mutation. 2016;37(6):508-515. doi:10.1002/humu.22980
[9] Hillert A, Anikster Y, Belanger-Quintana A, et al. The Genetic Landscape and Epidemiology of Phenylketonuria. Am J Hum Genet. 2020;107(2):234-250. doi:10.1016/j.ajhg.2020.06.006