‍Pozorované geny

Polygenní dědičnost

Významné geny:  PLCE1

Změny nebo mutace v genu PLCE1 byly identifikovány jako rizikové faktory pro vznik karcinomu jícnu.

‍

Souhrn

Karcinom jícnu, dutého orgánu spojujícího hrdlo a žaludek, je nádor trávicího traktu. Vyskytuje se častěji u mužů než u žen. Výskyt tohoto onemocnění se liší v závislosti na zeměpisné poloze. Předpokládá se, že vyšší výskyt v některých zemích souvisí s užíváním tabáku, alkoholu a nezdravou stravou.

‍

Přehled 

Karcinom jícnu, dutého svalového orgánu spojujícího hrdlo a žaludek, je nádor trávicího traktu. Vzniká, když se buňky ve stěně jícnu vymknou kontrole a začnou se nekontrolovaně množit. Rakovina může vzniknout v kterékoli části jícnu. Existují dva hlavní typy, spinocelulární karcinom (vyskytuje se spíše v horní části jícnu) a adenokarcinom (spíše v dolní části jícnu). Společně tvoří více než 95 % zhoubných nádorů jícnu. [1] Mezi vzácnější typy rakoviny jícnu patří melanom, sarkom a lymfom.

‍

Rakovina jícnu se vyskytuje častěji u mužů než u žen. Výskyt tohoto typu rakoviny se liší podle zeměpisné polohy, přičemž nejčastější je ve východní Asii. [3] Předpokládá se, že vyšší výskyt v některých zemích souvisí s užíváním tabáku, alkoholu a nezdravou stravou. [2] Mezi další rizikové faktory patří gastroezofageální refluxní choroba (GERD), obezita, pití velmi horkých tekutin nebo nedostatečná konzumace ovoce a/nebo zeleniny atd.

‍

Mezi nejčastější příznaky rakoviny jícnu patří potíže s polykáním, bolest nebo nepříjemné pocity na hrudi, chronický kašel a nechtěný úbytek hmotnosti. [2] Tyto příznaky mohou být způsobeny i jinými onemocněními, a proto je důležité, abyste se v případě výskytu některého z nich poradili s lékařem. Včasné odhalení a léčba mohou zlepšit výsledky a kvalitu života.

‍

Prevalence a rizikové faktory 

Rakovina jícnu je poměrně vzácná forma rakoviny, která představuje pouze asi 1,3 % všech nádorových onemocnění (s výjimkou nemelanomové rakoviny kůže) diagnostikovaných v Evropě v roce 2020. [4] V některých částech světa je však častější, zejména ve východní Asii, kde je jednou z hlavních příčin úmrtí na rakovinu. 

‍

Mezi rizikové faktory vzniku rakoviny jícnu patří např:

• Kouření
• Hojná konzumace alkoholu
• Gastroezofageální refluxní choroba
• Obezita (BMI > 25)
• Reflux žluči
• Nezdravá strava
• Barrettův jícen (sliznice jícnu poškozená refluxem kyseliny)
• Pravidelné pití horkých tekutin
• Ozařování hrudníku nebo horní části břicha

‍

Existují také nemodifikovatelné rizikové faktory, jako je věk, pohlaví, genetika nebo rodinná anamnéza. [2, 5]

Ačkoli včasné odhalení a léčba mohou zlepšit výsledky, rakovina jícnu je často diagnostikována až v pozdním stadiu, což může ztížit její léčbu.

‍

Genetika 

Je důležité upozornit na to, že na vznik onemocnění má vliv mnoho faktorů, například etnický původ, zeměpisná poloha, životní styl a zvyky. Barrettův jícen (BE) je hlavním rizikovým faktorem pro vznik adenokarcinomu jícnu (EAC), a přestože bylo pozorováno shlukování v rodinách, většina případů je způsobena somatickými mutacemi. V případě spinocelulárního karcinomu jícnu (ESCC) byly genetické změny v genu TP53 pozorovány ve více než 83 % případů. Kromě toho může určitou roli hrát i epigenetika. 

‍

Několik studií popsalo familiární BE a familiární EAC jako součást stejného znaku, protože se zdá, že EAC se vyvíjí z BE a obě onemocnění mají stejné rizikové faktory. Zdá se, že familiární případy EAC mají časnější začátek a jsou méně spojeny s dalšími známými rizikovými faktory[8,9].

‍

Moderní techniky zahrnující celogenomové sekvenování, celoexomové sekvenování a srovnávací hybridizaci genomových polí zjistily, že ve více než 83 % případů spinocelulárního karcinomu jícnu (ESCC) byl gen TP53 změněn mutacemi. Genetické změny v genech pro kontrolu buněčného cyklu, jako jsou CDKN2A, CHEK1 a CHEK2, byly zjištěny u 2-10 % případů a byla také pozorována nadměrná exprese genu EGFR, která je spojena s horší prognózou.

‍

Důležité je zmínit také epigenetické mechanismy, jako je metylace DNA nebo modifikace histonů, protože mohou souviset se vznikem ESCC a dalších nádorů. V několika případech ESCC vědci zjistili hypermetylaci genů APC, RB1 a CDKN2A[10].

‍

Genetické testování nám umožňuje zjistit, zda máte predispozice ke vzniku tohoto onemocnění. Ve společnosti Macromo používáme k hodnocení polygenní skóre rizika a kauzální genetické varianty podložené důkazy. Skóre polygenního rizika (PRS) představuje celkový počet genetických variant, které u jedince zvyšují riziko vzniku určitého onemocnění. Všechny varianty v celém jeho genomu jsou sečteny a seřazeny podle jejich vlivu na rozvoj onemocnění.

‍

Příznaky a symptomy 

Mezi nejčastější příznaky rakoviny jícnu patří potíže s polykáním, které mohou vyvolávat pocit, že jídlo uvízlo v krku nebo na hrudi, bolest na hrudi nebo nepříjemné pocity a chronický kašel a nechtěný úbytek hmotnosti. Mezi další méně časté příznaky může patřit chrapot nebo změna hlasu, regurgitace potravy nebo kyseliny a pálení žáhy. Tyto příznaky mohou být způsobeny jinými stavy, a proto je důležité, abyste se v případě výskytu některého z nich poradili s lékařem.

‍

Pokud není diagnostikována v počátečním stadiu, může způsobit řadu komplikací, jako např:

• Obstrukce jícnu. Nádor může prorůstat do lumen jícnu, čímž způsobuje obstrukci a ztěžuje průchod potravy a tekutin. Mezi příznaky může patřit nechutenství a úbytek hmotnosti.
• Pokročilá rakovina jícnu může způsobovat bolest, zejména při jídle.
• Rakovina jícnu může způsobit krvácení. To může být buď mírné a chronické, což způsobuje nedostatek červených krvinek (anémii), nebo náhlé a závažné.
• Tento typ rakoviny se může rozšířit i do jiných orgánů, zejména do jater, plic, kostí a mozku. Toto stadium se nejčastěji projevuje úbytkem hmotnosti, dušností, bolestmi kostí a volnou tekutinou v břišní dutině.

‍

Diagnóza 

Při podezření na rakovinu jícnu by měl být pacient odeslán ke specialistovi (gastroenterologovi), který provede endoskopické vyšetření jícnu a v případě potřeby odebere kousek podezřelé tkáně (biopsie). Pokud se potvrdí přítomnost rakoviny jícnu, následují další vyšetření k vyloučení rozšíření do jiných orgánů. Ta mohou zahrnovat endoskopické ultrazvukové vyšetření jícnu, bronchoskopii, CT vyšetření a PET/CT. Včasná diagnóza je nezbytná pro zlepšení prognózy a kvality života.

‍

Terapie 

Pacienti s karcinomem jícnu jsou léčeni multidisciplinárním týmem. Strategie léčby se liší podle typu nádorových buněk, stadia rakoviny, stavu pacienta a komorbidit. 

‍

Chirurgický zákrok

Chirurgické odstranění nádoru jícnu lze použít samostatně nebo v kombinaci s dalšími metodami, které mohou zákroku předcházet nebo po něm následovat. Závažnost zákroku závisí na rozsahu poškozené tkáně. [2]

‍

Chemoterapie‍

Chemoterapie je léčba rakoviny, při níž se k usmrcení rakovinných buněk používají léky. Může být použita před operací nebo po ní a může být kombinována s radioterapií. U pacientů s pokročilým nálezem (například léze ve vzdálených orgánech) může být chemoterapie použita samostatně jako součást symptomatické péče. [2]

‍

Radioterapie

‍Radioterapie je léčba rakoviny, při níž se k usmrcení rakovinných buněk a zmenšení nádorů používá záření. Při léčbě rakoviny jícnu se obvykle kombinuje s chemoterapií a používá se před operací. Stejně jako chemoterapie může být radioterapie použita také jako součást symptomatické péče. [2]

‍

Mezi další metody patří cílená léčba a imunoterapie, novější možnosti léčby, které se zaměřují na specifické molekuly nebo funkce imunitního systému, jež se podílejí na růstu nádorových buněk.

‍

Prevence 

Abyste snížili riziko vzniku rakoviny jícnu, podnikněte následující kroky: 

• Přestaňte kouřit. Pokud nekouříte, nezačínejte kouřit.
• Pijte méně nebo vůbec nepijte alkohol. 
• Změňte své stravovací návyky. Zařaďte do svého jídelníčku více ovoce a zeleniny a vyhněte se časté konzumaci nápojů a potravin s vysokou teplotou.
• Udržujte si zdravou hmotnost. Pokud máte nadváhu nebo jste obézní, snažte se zhubnout. 
• Abyste předešli gastroezofageálnímu refluxu, nejezte krátce před spaním (počkejte alespoň 3 hodiny, než si půjdete po posledním jídle lehnout), vyhněte se fyzické práci v předklonu po jídle a omezte dráždivé potraviny (tučné, smažené) a nápoje (káva, alkohol).

‍

Prognóza

V posledních desetiletích se přežití pacientů s karcinomem jícnu zlepšilo. Velmi důležité je však stadium, ve kterém je onemocnění diagnostikováno. Dalším rozhodujícím prognostickým faktorem je míra úbytku hmotnosti. 

Celkové pětileté přežití u karcinomu jícnu se odhaduje přibližně na 20 %. Čím dříve je rakovina odhalena, tím lepší je prognóza. Přesto je rakovina jícnu významnou příčinou všech úmrtí na rakovinu na celém světě. [7]

‍

Doporučení

• Přestaňte kouřit. Pokud nekouříte, nezačínejte kouřit.
• Pijte méně nebo vůbec nepijte alkohol. 
• Pokud trpíte pálením žáhy, poraďte se o svém stavu s praktickým lékařem.
• Změňte své stravovací návyky. Zařaďte do svého jídelníčku více ovoce a zeleniny a vyhněte se časté konzumaci horkých nápojů a jídel.
• Udržujte si zdravou hmotnost. Pokud máte nadváhu nebo jste obézní, snažte se zhubnout.