Albumin je bílkovina vytvářená v játrech a je nejrozšířenější bílkovinou v krevní plazmě. Hraje zásadní roli při udržování správné rovnováhy tekutin v těle a transportu různých látek, včetně hormonů, léků a mastných kyselin.

Albumin

Souhrn

Albumin, nejhojnější bílkovina v krevní plazmě, je základním markerem používaným v lékařské diagnostice a výzkumu. Je produkován v játrech, udržuje osmotický tlak, transportuje látky a reguluje hladinu pH. Hladiny albuminu odrážejí celkové zdraví, jaterní/ledvinnou funkci, nutriční stav nebo i průběh onemocnění.

Přehled

Albumin, velmi významný marker, je ve vysokých koncentracích přítomen v krevní plazmě a je klíčovým proteinem využívaným v různých klinických aplikacích. Tvoří přibližně 60 % celkových plazmatických proteinů a má klíčovou roli pro usnadňování transportu různých látek, jako jsou enzymy, hormony a vitamíny. Je také nezbytný pro udržení osmotického tlaku, který udržuje tekutinu uvnitř cév. Bez dostatečného množství albuminu může tekutina snadno unikat a následně se hromadit v plicích, břiše nebo jiných částech těla.

Nízké hladiny albuminu mohou značit různé stavy. Onemocnění jater (například cirhóza nebo hepatitida) a podvýživa mohou vést k nižší produkci albuminu. Onemocnění ledvin může způsobit nadměrnou exkreci albuminu močí. Různé záněty, infekce, popáleniny nebo onemocnění štítné žlázy mohou také vést k nižším hladinám albuminu. Tento jev je obvykle spojen spíše s chronickými než akutními stavy.

Zvýšené hladiny indikují dehydrataci, která může být důsledkem silného průjmu, zvracení nebo jiných podobných stavů.

Klinici a výzkumníci využívají albumin jako cenný nástroj pro diagnostiku, monitorování a posuzování různých zdravotních stavů.[1,2]

Co byste měli vědět o tomto biomarkeru?

Každá laboratoř používá odlišné přístroje a protokoly, takže výsledky se mohou lišit vzhledem k referenčním rozmezím nebo použitým jednotkám měření. V krevních testech Macromo používáme jednotky g/l (gramy na litr).

Normální hladiny albuminu obvykle u zdravých dospělých dosahují od 35 do 52 g/l. Nicméně ideální hladiny albuminu se mohou lišit v závislosti na faktorech, jako jsou věk, pohlaví a celkový zdravotní stav jednotlivce.[3]

Existují tři možné varianty výsledků krevního testu: nízké, průměrné a vysoké hladiny.

  • Když je hladina albuminu pod referenčním rozmezím, obvykle to poukazuje na problém s játry nebo ledvinami. Je nezbytné konzultovat lékaře a podstoupit další testy.
  • Když je hladina albuminu v rámci referenčního rozmezí, výsledek je úplně v pořádku.
  • Když je hladina albuminu vyšší než referenční rozmezí, může to naznačovat dehydrataci nebo jiné zdravotní problémy. Je důležité se obrátit na lékaře a podstoupit důkladné vyšetření.

Genetika

Rozdílné variace v genech, které ovlivňují funkci jater, syntézu proteinů a tak i produkci albuminu, mohou potenciálně ovlivnit hladiny tohto proteinu v těle.

Například kongenitální analbuminémie je vzácné autosomálně recesivní onemocnění, kdy postižení lidé trpí sníženou koncentrací nebo úplnou absencí sérového albuminu.[4]

Celogenomová asociační studie provedená v roce 2021 identifikovala nové genetické pozice spojené s hypoalbuminemií. Kromě toho se tato studie zaměřila na vztah mezi těmito genetickými variantami a rizikem hypertenze. Výsledky ukazují, že hypoalbuminémie je markerem hypertenze v raném věku.[5]

Doporučení

Když jsou hladiny albuminu mimo normální rozmezí, je důležité zvážit další vyšetření a možnou intervenci:

  • Nízké hladiny albuminu:
  • Je nezbytná konzultace s lékařem, který může provést důkladné vyšetření a další testy.
  • Posoudit nutriční stav a zajistit dostatečný příjem bílkovin. 
  • Vysoké hladiny albuminu: 
  • Obrátit se na svého lékaře k prozkoumání potenciálních příčin.
  • Posoudit stav hydratace a zajistit dostatečný příjem tekutin.
  • Pravidelně monitorovat hladiny albuminu, abyste mohli zaznamenat případné výkyvy a naplánovat včasnou intervenci v případě potřeby.
  • Zavést pravidelné navazující kontroly a testování, abyste byli schopni posoudit účinnost léčby a provést případné změny.

Informace a testy poskytované na našich webových stránkách slouží pouze k vzdělávacím účelům a nejsou náhradou za odborné lékařské poradenství. Před rozhodnutím týkajícím se Vašeho zdravotním stavu se vždy poraďte se svým lékařem. Naše testy nejsou určeny k diagnostice nebo léčbě nemocí. Individuální výsledky se mohou lišit a měly by být konzultovány s Vaším praktickým lékařem či specialistou.

Zlepšete své zdraví

Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.

Chci lepší zdraví

Doporučení

Zdroje

[1] Moman RN, Gupta N, Varacallo M. Physiology, Albumin. In: StatPearls. StatPearls Publishing; 2023. Accessed July 10, 2023. http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK459198/

[2] Quinlan GJ, Martin GS, Evans TW. Albumin: Biochemical properties and therapeutic potential. Hepatology. 2005;41(6):1211-1219. doi:10.1002/hep.20720

[3] Albumin: https://dastacr.cz/dasta/hypertext/_KOMP_202306281833ALB.htm

[4] Minchiotti L, Caridi G, Campagnoli M, Lugani F, Galliano M, Kragh-Hansen U. Diagnosis, Phenotype, and Molecular Genetics of Congenital Analbuminemia. Front Genet. 2019;10. doi:10.3389/fgene.2019.00336

[5] Choi JW, Park JS, Lee CH. Genetically determined hypoalbuminemia as a risk factor for hypertension: instrumental variable analysis. Sci Rep. 2021;11(1). doi:10.1038/s41598-021-89775-3

Mohlo by vás zajímat