Polygenní dědičnost
Významné geny: RAD50,CSMD1,TH2LCRR
Gen RAD50 se podílí na opravách DNA. Varianty tohoto genu jsou spojeny se zvýšeným rizikem astmatu.
Gen CSMD1 hraje roli v imunitní regulaci. Několik změn v genu CSMD1 bylo spojeno s náchylností k astmatu.
TH2LCRR je regulační oblast, která se podílí na řízení imunitních reakcí.
Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest v oblasti průdušek. Je charakterizováno obstrukcí průtoku vzduchu a s tím souvisejícími příznaky jako je kašel, sípání, svírání na hrudi a dušnost.. Záchvaty astmatu se vyskytují periodicky a jsou obvykle vyvolány látkou vyskytující se v prostředí - tzv. alergenem, kterým může být například prach, kouř, znečištěné ovzduší, zvířecí srst, pyl a parfém. Alergeny jsou rozpoznány buňkami imunitního systému, čímž se aktivuje imunitní reakce, která způsobí uvolnění chemických látek, které vedou ke stahu svaloviny kolem průdušek a tím k jejich zúžení. Tento jev se souhrnně nazývá bronchokonstrikce.
Ne všechny epizody astmatu jsou však vyvolány alergenem. Někdy může k bronchokonstrikci vést chladné klima, cvičení, emocionální stres a dokonce i některé léky, jako je například aspirin.
Astma je nejčastěji se vyskytujícím chronickým onemocněním u dětí a jeho prevalence se nadále zvyšuje - podle Světové zdravotnické organizace je tímto onemocněním postiženo 300 milionů lidí na celém světě (1). Úmrtnost na astma je velmi nízká a stále klesá. Astma obvykle začíná ve třech letech věku a postupně odeznívá. Přibližně u 30 % dětí s astmatem ale přetrvává toto onemocnění až do dospělosti. [8]
Astma je polygenní a multifaktoriální onemocnění, což znamená, že se na jeho vzniku podílí řada genů a faktorů. Odhaduje se, že přibližně 50 % případů je do určité míry geneticky podmíněno a zbylých 50 % vzniká na základě faktorů prostředí. Astma je velmi silně spojeno s atopií, což je genetická predispozice k tvorbě protilátek proti alergenům z prostředí, které nejsou pro ostatní jedince škodlivé.
Případy astmatu, které se rozvíjí na základě faktorů vnějšího prostředí, jsou silně spojeny s "hygienickou hypotézou", která předpokládá, že snížené vystavení imunitního systému bakteriím v raném věku může zvýšit riziko vzniku astmatu. Šance tak může být vyšší u dětí vyrůstajících ve městě a bez domácích zvířat ve srovnání s dětmi vyrůstajícími na venkově.
Mezi příznaky astmatu patří:
V případě akutní exacerbace (=zhoršení stavu) se mohou objevit potíže s dýcháním, zvýšená srdeční frekvence a cyanóza (modré zbarvení kůže), která vzniká v důsledku nízkého obsahu kyslíku v krvi (hypoxie).
Astma je diagnostikováno na základě funkčních plicních testů, nejčastěji spirometrie. Základem je také určení možných alergenů, které by mohly vést k astmatické epizodě.
Při léčbě astmatu jsou léky první volby inhalační kortikosteroidy a bronchodilatancia. V závažnějších případech může být nutné podat intravenózní kortikosteroidy a kyslík. Tepelná ablace hladké svaloviny průdušek může pomoci zabránit bronchokonstrikci a zlepšit tak kontrolu astmatu.
Pokud trpíte astmatem, vyhýbejte se alergenům a látkám, které mohou vyvolat astmatickou epizodu. Důležitým ochranným faktorem v rámci prevence astmatu je pobyt na venkově a přítomnost domácích mazlíčků, především v nízkém věku.
U většiny lidí s astmatem je dosaženo kontroly nad onemocněním a kvalita života jedince není nijak ovlivněna.
Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.
Chci lepší zdraví