‍Pozorované geny

Polygenní dědičnost

Významné geny: SMAD7

Mutace nebo změny v genu SMAD7 mohou přispívat ke vzniku různých typů rakoviny, včetně kolorektálního karcinomu.

‍

Přehled

Kolorektální karcinom je zhoubný nádor, který začíná v tlustém střevě nebo konečníku. Poté se může rozšířit do dalších orgánů, nejčastěji do regionálních lymfatických uzlin, jater, plic a pobřišnice. Má vysokou prevalenci a bohužel také vysokou úmrtnost. 

Na vzniku onemocnění se velkou částí podílí genetika, přičemž genetické mutace mohou být dědičné nebo vznikat de novo. Mezi další rizikové faktory patří rasa, věk, rodinná anamnéza, strava, kouření, alkohol, obezita, diabetes, zánětlivá onemocnění střev atd. 

Lidé s kolorektálním karcinomem mohou být asymptomatičtí nebo se u nich mohou projevit příznaky, jako je změna ve vyprazdňování, krev na stolici nebo ve stolici, nevysvětlitelná chudokrevnost, bolesti břicha nebo pánve, nadýmání, nevysvětlitelný úbytek hmotnosti nebo zvracení. 

Aby bylo onemocnění diagnostikováno již v časném stádiu, doporučuje se všem po 50. roce věku podstoupit screeningové vyšetření - a to kolonoskopii nebo test okultního krvácení do stolice. K určení stadia karcinomu lze provést další vyšetření, jako je CT, krevní testy atd. Možnosti léčby jsou operace, chemoterapie, radioterapie, imunoterapie, cílená biologická léčba nebo jejich kombinace. 

‍

Výskyt a rizikové faktory

Podle Světové zdravotnické organizace je kolorektální karcinom třetím nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním u mužů a druhým u žen. Prevalence se odhaduje na 0,7 % (5 253 335 osob) na celém světě a 0,2 % (1 536 168 osob) v Evropě. ^[1] Se vznikem kolorektálního karcinomu je spojeno mnoho různých modifikovatelných i nemodifikovatelných rizikových faktorů. 

‍

Se vznikem kolorektálního karcinomu je spojeno mnoho různých modifikovatelných i nemodifikovatelných rizikových faktorů. Existuje silná genetická vazba, jelikož různé mutace mohou způsobit, že je jedinec k tomuto onemocnění vysoce náchylný. Dalším rizikovým faktorem je etnická příslušnost - Afroameričané mají nejvyšší výskyt CRC ze všech etnických skupin a o 20 % vyšší úmrtnost. Důležitou roli při vzniku CRC hraje také životní styl. Nezdravá strava s vysokým obsahem zpracovaného masa, červeného masa, potravin připravovaných při vysokých teplotách vaření a s nízkým obsahem vlákniny může vést ke vzniku CRC. Mezi další rizikové faktory patří věk (vyšší riziko po 50. roce věku), kouření, výskyt CRC v rodině, polypy tlustého střeva, obezita, diabetes, zánětlivé onemocnění střev, cystická fibróza, akromegalie, androgenní deprivační terapie, ozařování břišní dutiny a transplantace ledvin.

‍

Genetika

Kolorektální karcinom (CRC) je heterogenní onemocnění. Odhaduje se, že méně než 10 % pacientů je postiženo v důsledku dědičné predispozice k CRC. Dědičné syndromy se dělí podle výskytu polypózy. Mezi nejčastější syndromy patří familiární adenomatózní polypóza (FAP), polypóza spojená s MUTYH (MAP) nebo syndromy bez polypózy, jako je Lynchův syndrom. Tyto syndromy jsou spojeny se zvýšeným rizikem vzniku CRC. Dalších 25 % případů se označuje jako familiární CRC, bohužel se jedná o nejméně prozkoumanou oblast CRC, nicméně genomický a transkriptomický výzkum odhalil pravděpodobně související mutace v genech APC, TP53 a KRAS. Předpokládá se, že většina případů vzniká sporadicky[2,3].  

‍

Genetické testování nám umožňuje zjistit, zda máte predispozice ke vzniku tohoto onemocnění. Ve společnosti Macromo používáme k hodnocení polygenní skóre rizika a kauzální genetické varianty podpořené důkazy. Skóre polygenního rizika (PRS) představuje celkový počet genetických variant, které u jedince zvyšují riziko vzniku určitého onemocnění. Všechny varianty v celém jeho genomu jsou sečteny a seřazeny podle jejich vlivu na rozvoj onemocnění.

‍

Známky a projevy onemocnění

Mezi nejčastější příznaky kolorektálního karcinomu patří: 

• Změna ve vyprazdňování (zácpa, průjem, zúžení stolice, neúplné vyprazdňování a inkontinence stolice)
• Krev na stolici nebo ve stolici
• Nevysvětlitelná anémie
• Bolesti břicha nebo pánve
• Nadýmání
• Nevysvětlitelný úbytek hmotnosti
• Zvracení

Někteří pacienti mohou být asymptomatičtí, což vede k opožděné diagnóze a horší prognóze. Přibližně 20 % pacientů má v době, kdy se dostaví k lékaři, vzdálené metastázy. Nejčastějšími místy metastazování jsou regionální lymfatické uzliny, játra, plíce a pobřišnice. 

‍

Diagnostika

Po 50. roce věku se doporučuje pravidelně podstupovat screeningová vyšetření, a to i v případě, že se neobjevují žádné příznaky. V případě výskytu některých rizikových faktorů (výskyt v rodině, genetické mutace atd.) lze doporučit screening i dříve. 

V České republice je screening kolorektálního karcinomu hrazený ze zdravotního pojištění - a to pro všechny asymptomatické muže a ženy starší 50 let. Co se týče samotného screeningu, existují dvě možnosti:

• Test okultního krvácení do stolice - toto vyšetření provádí zpravidla praktický lékař nebo registrující gynekolog v rámci pravidelné preventivní prohlídky ve věku 50 let. U asymptomatických osob se do 55 let provádí v jednoročních intervalech a nad 55 let jednou za dva roky. Tento test lze také nahradit provedením primární screeningové kolonoskopie.
• Kolonoskopie - kolonoskopické vyšetření umožňuje lékaři prohlédnout si celý vnitřek tlustého střeva až po dolní konec tenkého střeva. U asymptomatických osob stačí provést jednou za 10 let. 

Během diagnostického procesu může lékař provést následující vyšetření: krevní testy (kompletní krevní obraz, nádorové markery a jaterní enzymy), zobrazovací vyšetření (rentgen, CT, MRI, PET, ultrazvuk, angiografie), biopsii, diagnostickou kolonoskopii (provádí se po projevení příznaků, nikoliv jako rutinní screeningové vyšetření) nebo proktoskopii.

Terapie

V závislosti na stadiu kolorektálního karcinomu můžeme použít různé možnosti léčby nebo jejich kombinaci. Jedná se o chirurgický zákrok, chemoterapii, radioterapii, cílenou farmakoterapii a imunoterapii. 

‍

Prevence

Existuje několik možností, jak snížit riziko rozvoje kolorektálního karcinomu. Mezi ochranné faktory patří fyzická aktivita, strava a některé léky (např. aspirin nebo jiné NSA). Prospěšná je také konzumace velkého množství ovoce a zeleniny, rezistentního škrobu, vlákniny, ryb, česneku, kávy a různých vitaminů a minerálů (vit. B6, vit. D, kyselina listová, hořčík a vápník). Ke snížení rizika také přispívá omezení konzumace červeného a zpracovaného masa. Také diagnostika v časných stádiích znamená lepší prognózu, proto je screening důležitou metodou sekundární prevence.

‍

Prognóza

Míra přežití lidí s kolorektálním karcinomem závisí na stadiu rakoviny v době diagnózy a na reakci pacienta na léčbu. Kolorektální karcinom má vysokou úmrtnost, v roce 2020 byl druhou nejčastější příčinou úmrtí na rakovinu. Úmrtnost je o 25 % vyšší u mužů než u žen a o 20 % vyšší u Afroameričanů než u ostatních etnických skupin. 

‍

Doporučení

• Pokud se u vás objeví jakékoli příznaky, navštivte svého lékaře.
• Podstupte běžné screeningové vyšetření podle doporučení lékaře.
• Zlepšete svůj zdravotní stav zdravou stravou a fyzickou aktivitou.
• Omezte konzumaci alkoholu a kouření. 

‍