Lipoprotein A, zkráceně Lp(a), je druh lipoproteinu nacházející se v krvi. Zvýšené hladiny Lp(a) jsou spojeny se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, jako jsou infarkty nebo mrtvice. Hladiny Lp(a) jsou spojovány převážně s genetikou a na rozdíl od jiných lipoproteinů nejsou významně ovlivněny životním stylem nebo stravou.
Lipoproteiny jsou zodpovědné za přenos cholesterolu a dalších tuků krví k buňkám. Dvě hlavní skupiny lipoproteinů se nazývají HDL (high density lipoprotein - lipoprotein vysoké hustoty) považovaný za „dobrý“ cholesterol a dále LDL (low density lipoprotein - lipoprotein nízké hustoty) nebo také „zlý“ cholesterol.
Lp(a) se skládá z LDL částice bohaté na cholesterol, která je navázána pomocí proteinu nazývaného Apolipoprotein(a), zkráceně ApoA. Zvýšené hladiny Lp(a) mohou vést k shlukování cholesterolu při stěnách tepen, což následně způsobuje aterosklerózu - stav, kdy jsou tepny zúžené a ztuhlé v důsledku nahromadění cholesterolových plaků.[1] Částice lipoproteinu(a) jsou o něco hutnější než jiné typy LDL, takže mohou být náchylnější k tvorbě shluků a krevních sraženin v tepnách.
Každá laboratoř používá různé pomůcky a protokoly, takže se výsledky mohou lišit pokud jde o referenční rozmezí nebo používané jednotky měření. V krevních testech Macromo používáme nmol/l (nanomol na litr), ale hodnoty lze nalézt také v mg/dl (miligramy na decilitr).
Nejedná se o běžný screeningový test a obvykle se provádí v případě podezření na zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Běžné testy hladin cholesterolu sice mohou ukázat, že vaše hladina LDL cholesterolu je „zdravá“, ale pokud je velké procento LDL cholesterolu přenášeno právě částicemi lipoproteinu(a), riziko pro vznik různých srdečních a mozkových příhod by mohlo být stále vysoké.
Optimální hladiny jsou individuální, ale obecně je žádoucí hladina pod 75 nmol/l. Zvýšený Lp(a) může být geneticky podmíněný a může naznačovat kardiovaskulární rizika, zatímco nižší hodnoty jsou často spojovány se zdravými tepnami.
Výsledky krevního testu by mohly naznačovat jednu z několika potenciálních možností:
Hladiny Lp(a) jsou určeny převážně geneticky. Určité genetické variace v genu LPA, který kóduje protein apolipoprotein(a), mohou vést k vyšším hladinám Lp(a). Rodinná historie vysokých hladin Lp(a) nebo časné srdeční onemocnění může opodstatnit geneticky zvýšené hladiny Lp(a).[1]
Nedávná studie zjistila, že 80-90% hladin Lp(a) je ovlivněno geneticky, a tato studie také zdůraznila významné rozdíly mezi jednotlivci (až 1000 násobné).[1,2]
Další studie se zaměřila na asociaci jednonukleotidových polymorfismů (SNP) genů LPA a IL1F9 s kalcifikací v koronárních tepnách, což je důležitý prediktor koronárních srdečních onemocnění. Byla také zaznamenána významná asociace mezi hladinami Lp(a) a kalcifikací v koronárních tepnách.[3]
Sledování hladin Lp(a) může být důležitým aspektem hodnocení kardiovaskulárního rizika, zejména u jedinců s rodinnou anamnézou kardiovaskulárních onemocnění.
Informace a testy poskytované na našich webových stránkách slouží pouze k vzdělávacím účelům a nejsou náhradou za odborné lékařské poradenství. Před rozhodnutím týkajícím se Vašeho zdravotního stavu se vždy poraďte se svým lékařem. Naše testy nejsou určeny k diagnostice nebo léčbě nemocí. Individuální výsledky se mohou lišit a měly by být konzultovány s Vaším praktickým lékařem či specialistou.
Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.
Chci lepší zdraví[1] Enas EA, Varkey B, Dharmarajan TS, Pare G, Bahl VK. Lipoprotein(a): An independent, genetic, and causal factor for cardiovascular disease and acute myocardial infarction. Indian Heart Journal. 2019;71(2):99-112. doi:10.1016/j.ihj.2019.03.004
[2] Langsted A, Nordestgaard BG. Genetics of Lipoprotein(a): Cardiovascular Disease and Future Therapy. Curr Atheroscler Rep. 2021;23(8). doi:10.1007/s11883-021-00937-0
[3] Pechlivanis S, Mahabadi AA, Hoffmann P, et al. Association between lipoprotein(a) (Lp(a)) levels and Lp(a) genetic variants with coronary artery calcification. BMC Med Genet. 2020;21(1). doi:10.1186/s12881-020-01003-3