‍Pozorované geny

Polygenní dědičnost

Významné geny: CACNA1A, HMOX2, NPFF

V celogenomové asociační studii migrény bylo zjištěno, že riziková varianta v genu HMOX2 je specificky spojena s migrénou s aurou.

Mutace v genu CACNA1A jsou spojeny s familiární hemiplegickou migrénou (FHM).

Přestože přesná funkce NPFF u migrény není zcela objasněna, předpokládá se, že hraje roli v různých mechanismech spojených se zánětem a modulací bolesti.

‍

Přehled

Migréna je primární bolest hlavy, což znamená, že nevzniká na základě jiného onemocnění a neurologický nález je tedy normální. Je charakterizována opakujícími se epizodami jednostranné, lokalizované bolesti, často doprovázené nevolností, zvracením a citlivostí na světlo a zvuk.

‍

Přesná příčina migrény není známa, i když se předpokládá, že k jejímu vzniku a závažnosti přispívají různé rizikové faktory. Tyto faktory mohou být buď genetické, nebo mohou být důsledkem dočasných změn chemických látek, nervů a cév v mozku. Migréna je spojena s kardiovaskulárními, psychiatrickými a spánkovými poruchami. Jedná se o druhé celosvětově nejvíce invalidizující onemocnění. Postižení pacienti uvádějí, že kvůli onemocnění musí chybět v práci nebo ve škole, nemohou vykonávat každodenní činnosti nebo mají sníženou účast na společenských a rodinných aktivitách. 

‍

Chronická migréna je spojena s fyzickými a psychickými komorbiditami, zvýšeným využíváním zdrojů zdravotní péče, přímými a nepřímými náklady, nižším socioekonomickým statusem a sníženou kvalitou života. [1]

‍

Výskyt a rizikové faktory

Migréna je časté onemocnění, které postihuje přibližně každou pátou ženu a každého patnáctého muže. Obvykle se objevuje na počátku dospělosti a vrcholí ve věku 30-39 let.[2] K záchvatům migrény přispívají dobře známé spouštěče: 

• Špatné spánkové návyky
• Emoční stres
• Změny počasí
• Hormonální změny u žen související s menstruací nebo perorální antikoncepcí
• Užívání některých látek, jako je alkohol nebo nikotin
• Konzumace čokolády, mléčných výrobků a dalších potravin

I když příčina vzniku není jasná, existuje vysoká souvislost s genetickou predispozicí, migréna se totiž vyskytuje až u 60 % příbuzných prvního stupně[3].

‍

Genetika

Migréna je komplexní onemocnění, které se dělí na několik podtypů. Nejčastějšími formami jsou migréna bez aury (MO) a migréna s aurou (MA). Většina z nich má polygenní povahu (spolupráce více variant s malými účinky) s dědičností mezi 34-64 %. Kromě genetiky se na vzniku migrény podílí také životní styl a prostředí (stres nebo spánek).

Identifikace genů a variant spojených s monogenními poruchami byla umožněna pokrokem v oblasti sekvenování nové generace (NGS) a celogenomové asociační studie (GWAS) prováděné na velkých kohortách případů a kontrol nám poskytly informace o běžných polygenních formách migrény. Mezi běžné varianty patří jednonukleotidové polymorfismy (SNP), inzerce a delece, krátké tandemové repetice nebo varianty s počtem kopií[4]. Velká metaanalýza GWAS migrény identifikovala 123 potenciálních rizikových lokusů spojených s migrénou[5].

dominantními mutacemi v genech kódujících iontové kanály. Výzkumné studie zaměřené na vzácné podtypy odhalily mutace v genech CACNA1A, ATP1A2 a SCN1A. Tyto geny jsou významné pro transport iontů v synapsích (prostor mezi nervovými buňkami) a přenos signálů. Studie zaměřená na MA navíc poukázala na mutaci typu frameshift v genu KCNK18/TRESK, která je považována za kauzální.

Aktuálním tématem výzkumu jsou také předpoklady o vlivu hormonů na X-chromozomu vzhledem k tomu, že většinu migreniků tvoří ženy (3:1). Kromě toho by určitou roli mohla hrát i mitochondriální DNA a epigenetika, tyto hypotézy je však třeba dále studovat[6]. 

Genetické testování nám umožňuje zjistit, zda máte predispozice k rozvoji tohoto onemocnění. Ve společnosti Macromo používáme k hodnocení polygenní skóre rizika a kauzální genetické varianty podložené důkazy. Skóre polygenního rizika (PRS) představuje celkový počet genetických variant, které u jedince zvyšují riziko vzniku určitého onemocnění. Všechny varianty v celém jeho genomu jsou sečteny a seřazeny podle jejich vlivu na rozvoj onemocnění.

‍

Symptomy onemocnění

Běžný záchvat migrény prochází několika fázemi, které ale migrénu nepodmiňují a každý záchvat může probíhat odlišně.

• Prodromální fáze není vždy přítomna, ale může se objevit jeden až dva dny před začátkem bolesti hlavy, kdy jedinec začne nadměrně zívat, pociťovat náhlý hlad nebo nechutenství a změny nálady.
• Bolesti hlavy obvykle předcházejí neurologické příznaky, jako jsou poruchy zraku, smyslů a řeči, nebo dokonce ve vzácnějších případech paréza a závratě. Tato fáze před samotnou bolestí hlavy se nazývá "aura" a s objevením bolestí mizí. 
• Samotná bolest hlavy má své charakteristické příznaky a symptomy. Je jednostranná, pulzující a trvá až 24 hodin. Při délce trvání delší než 3 dny by měl být jedinec hospitalizován. S migrénou bývá spojena citlivost na světlo a zvuk, nevolnost a zvracení. Typické je také zhoršení bolesti při fyzické aktivitě.
• Postdromální fáze, poslední, může být přítomna, když se dostaví svalová slabost nebo pocit vyčerpání/eufórie.

‍

Diagnostika

Diagnóza je založena na klinických známkách a vychází z anamnézy záchvatů. Nejdůležitějším krokem je vyloučení všech příčin, které by mohly naznačovat vážnější diagnózy.

‍

Terapie

V současné době bohužel neexistuje žádný lék na migrénu. Léčba je zaměřena na zmírnění příznaků a snížení výskytu záchvatů. 

‍

Pacienti trpící opakovanými migrénami by si měli být vědomi specifických spouštěčů a vyhýbat se jim. Obecné kroky ke zvládnutí migrény zahrnují udržování hydratace, užívání paracetamolu, nesteroidních antirevmatik nebo aspirinu a jejich kombinací včetně kofeinu. V závažných případech mohou být předepsány specifické látky proti migréně, jako jsou triptany nebo ergotamin (nikdy ne v kombinaci). V nynější době dochází také v k rozvoji biologické léčby. 

‍

Prevence

Obecná prevence je založena na identifikaci spouštěčů a vyhýbání se jim. 

• Pro pacienty trpící opakovanými migrénami je zásadní změna životního stylu, zdravá strava, cvičení a pravidelný spánek. 
• Akupunktura je stále populárnější jako způsob léčby migrény rezistentní na léky.
• Deník migrény může pomoci identifikovat spouštěče a léky, které vedly k záchvatu a tím zajistit jejich účinnou eliminaci. 

‍

Prognóza

Migréna je sama o sobě chronické onemocnění s velmi variabilní dlouhodobou prognózou. U mnoha lidí může mít velmi prognózu velmi příznivou a záchvaty se téměř nevyskytují. U některých jedinců ale bohužel přetrvává a může být spojena s malým zvýšeným rizikem ischemické cévní mozkové příhody a psychických problémů. Neustálé záchvaty velmi negativně ovlivňují kvalitu života jedince. 

‍

Doporučení

• Pokud se u vás objeví intenzivní, jednostranná a prudká bolest hlavy trvající méně než 24 hodin, zvažte návštěvu lékaře.
• Pokud máte sklony k migrénám, zlepšete svůj zdravotní stav tím, že se vyhnete spouštěčům a naučíte se zvládat stresové situace.

‍