Kdybyste věděli, že se můžete dožít delšího věku, pokud budete jíst každý den méně kalorií, jedli byste méně? Nový výzkum na myších vědcům ukázal, že nízkokalorická dieta společně s půstem vede k prodloužení života o 35 %. Teoreticky řečeno, kdybyste se bez této diety dožili 70 let, nízkokalorická dieta by vám přidala 24,5 let k dobru, avšak je nutné podotknout, že tyto výsledky nejspíše nelze přímo aplikovat z myší na lidi a je tudíž potřeba více výzkumu a podobných studií. [1]
Výzkum na Howard Hughes Medical Institutu (HHMI) vedený Josephem Takahashi a jeho kolegy ukázal, že omezení počtu kalorií prodlužuje život o 10 %. Velkým zjištěním však bylo, že klíčem k dlouhověkosti není jen snížit kalorie, ale také jíst vždy ve správný čas. Myši, které byly krmené pouze v dobu, kdy byly nejaktivnější (pro myši v noci), žily o 35 % déle. Výsledky výzkumu podporují dietní plány, které jsou založené na tom jíst pouze v určitou denní dobu, říká Takahashi.[2]
To, že omezený počet kalorií má vliv na délku života, bylo dokázáno již několika vědeckými studiemi. Je však nutno podotknout, že všechny dosavadní studie zkoumaly prodloužení života u much, červů a myší. Nakolik ale může omezení kalorií prodloužit život lidský?
Právě z tohoto důvodu se vědci rozhodli pracovat s primáty, jako jsou opice rhesus, které stárnou podobně jako lidé (a také se u nich může rozvinout rakovina, cukrovka a některé rysy Alzheimerovy choroby).[3] Zjistili, že opice, které jedly dietu s omezeným příjmem potravy o 30 % žily déle než ty, které jedly stravu úměrnou pro své tělesné proporce a pohlaví. Zajímavé však je, že omezení příjmu potravy prospívalo starším opicím, mladým opicím ne. Záleželo také na pohlaví a na tom, co jedly.[4]
Vědecká studie z roku 2018[5] zv. CALERIE (Comprehensive Assessment of Long-term Effects of Reducing Intake of Energy) trvající 2 roky zkoumala stárnutí lidí. Zaměřovala se na studium parametrů, které způsobují stárnutí. Ukázala, že snížení příjmu kalorií o 15 % během dvou let může zpomalit stárnutí a chránit před nemocemi jako je rakovina, cukrovka a Alzheimerova choroba.
Diety pomáhají zpomalit rychlost metabolismu a snižují množství volných radikálů spojených s chronickými nemocemi. Čím více jíme, tím více odpadních látek se v průběhu trávení tvoří a náš organismus se s nimi musí vypořádat. Pokud jíme méně, naše tělo nemusí čelit takovému množství volných radikálů, které zapříčiňují stárnutí.[6]
Další vědecká studie z roku 2017 [7] dokázala, že omezení kalorií může snížit určité rizikové faktory onemocnění. Tým vedený gerontologem Valterem Longem, PhD, ředitelem Institutu dlouhověkosti Univerzity Jižní Kalifornie, zkoumal účinky „stravy napodobující půst“ na riziko rozvoje závažných onemocnění. Dieta obsahovala přesné poměry bílkovin, tuků a sacharidů. Jedinci zaznamenali pokles krevního tlaku, glukózy v krvi a parametrů spojených se zánětem ve srovnání s lidmi, kteří jedli běžnou stravu.
Pokud se vám nepozdává, že byste měli omezit počet kalorií ve stravě, můžete zvážit půst. Půst je praktika, která je po staletí používána jako očišťující kúra po celém světě v mnoha kulturách. Ve spojení s výživnou stravou a zdravým životním stylem může velmi prospět vašemu zdraví. Disponuje širokou škálou potenciálních zdravotních výhod od lepší kontroly krevního cukru až po pozitivní vliv na srdce a mozek.[8] Také je prevencí rakoviny [9,10] a jeho přirozeným následkem je hubnutí. Vědecké studie na myších a dalších zvířatech ukazují, že přerušovaný půst zvyšuje dlouhověkost.[11] Krysy, které se každý druhý den postily, žily o 83 procent déle než krysy, které mohly jíst kdykoli a kolik chtěly.[12]
Půst aktivuje mnoho geroprotektivních („anti-aging“) mechanismů, jako například proces, ve kterém buňky tráví více odpadního materiálu, který se jinak hromadí.[13,14] Jak už jsme zmínili výše, tento odpad ve formě volných radikálů způsobuje stárnutí. Půst také aktivuje ochranné geny, jako jsou například ty, které snižují zánět.[15] Je zjevné, že ať už se rozhodnete vstříc vaší dlouhověkosti podniknout jakýkoliv krok, půst určitě stojí za zvážení. Existuje mnoho různých druhů půstu, stačí si vybrat, který vás zaujme a který pro vás bude vhodný.
Nízkokalorická dieta i půst mohou mít svá rizika, pokud se do nich pustíte bez rozmyšlení nebo to s nimi budete přehánět. Potenciální nežádoucí účinky dlouhodobého omezení kalorií jsou například ztráta kostní hmoty, zvýšená citlivost na chlad, snížená sexuální touha nebo riziko poruchy příjmu potravy.[16] I půst má svá úskalí. Ačkoli je většina půstů bezpečná, můžete narazit na příliš velké odbourávání svalů, riziko nedostatku vitamínů, minerálů a dalších mikroživin, přílišné hubnutí, příliš mnoho stresu, a další.[17]
Pokud si přejete pečovat o své zdraví preventivně, hlavní zásadou by měla být zdravá, pestrá, vyvážená strava. Vaše tělo potřebuje být dostatečně vyživené a mít dostatek energie. Pokud je vaším záměrem optimalizovat stravu i za účelem zpomalení procesu stárnutí, obecně lze doporučit se zaměřit spíše na rostlinnou stravu bohatou na vlákninu a oříšky, dodržovat pravidelný pitný režim a vyvarovat se přejídání, zpracovaných potravin a přílišné konzumaci kávy či červeného vína (či alkoholu obecně).[18] Ačkoli tato doporučení vycházejí z vědeckých studií, doporučení pro každého jedince mohou být různá. Každý člověk je jiný, má jiné genetické predispozice a jeho tělo funguje trochu jinak. Doporučení se proto mohou lišit. V jejich nastavení na míru vám může pomoci váš nutriční specialista nebo náš genetický test.
Dle vědeckých zjištění má nízkokalorická dieta i půst pozitivní vliv na naše zdraví i na naši dlouhověkost. Pokud je zvažujete vyzkoušet a do svého životního stylu začlenit, doporučujeme vám k těmto praktikám přistupovat s mírou a rozumem a své tělo vždy co nejlépe vyživovat.
Pro více tipů pro zdravou stravu, zdravý životní styl a dlouhověkost sledujte náš Macromo Insider!
Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.
Chci lepší zdraví[1] V. Acosta-Rodríguez et al., “Circadian alignment of early onset caloric restriction promotes longevity in male C57BL/6J mice,” Science, vol. 376, no. 6598. American Association for the Advancement of Science (AAAS), pp. 1192–1202, Jun. 10, 2022. doi: 10.1126/science.abk0297.
[2] V. Acosta-Rodríguez et al., “Circadian alignment of early onset caloric restriction promotes longevity in male C57BL/6J mice,” Science, vol. 376, no. 6598. American Association for the Advancement of Science (AAAS), pp. 1192–1202, Jun. 10, 2022. doi: 10.1126/science.abk0297.
[3] J. A. Mattison et al., “Caloric restriction improves health and survival of rhesus monkeys,” Nature Communications, vol. 8, no. 1. Springer Science and Business Media LLC, Jan. 17, 2017. doi: 10.1038/ncomms14063.
[4] Mattison, J., Colman, R., Beasley, T. et al. Caloric restriction improves health and survival of rhesus monkeys. Nat Commun 8, 14063 (2017). https://doi.org/10.1038/ncomms14063
[5] L. M. Redman, S. R. Smith, J. H. Burton, C. K. Martin, D. Il’yasova, and E. Ravussin, “Metabolic Slowing and Reduced Oxidative Damage with Sustained Caloric Restriction Support the Rate of Living and Oxidative Damage Theories of Aging,” Cell Metabolism, vol. 27, no. 4. Elsevier BV, pp. 805-815.e4, Apr. 2018. doi: 10.1016/j.cmet.2018.02.019.
[7] M. Wei et al., “Fasting-mimicking diet and markers/risk factors for aging, diabetes, cancer, and cardiovascular disease,” Science Translational Medicine, vol. 9, no. 377. American Association for the Advancement of Science (AAAS), Feb. 15, 2017. doi: 10.1126/scitranslmed.aai8700.
[9] N. S. Rocha, L. F. Barbisan, M. L. C. de Oliveira, and J. L. V. de Camargo, “Effects of fasting and intermittent fasting on rat hepatocarcinogenesis induced by diethylnitrosamine,” Teratogenesis, Carcinogenesis, and Mutagenesis, vol. 22, no. 2. Wiley, pp. 129–138, 2002. doi: 10.1002/tcm.10005.
[10] C. Lee et al., “Fasting Cycles Retard Growth of Tumors and Sensitize a Range of Cancer Cell Types to Chemotherapy,” Science Translational Medicine, vol. 4, no. 124. American Association for the Advancement of Science (AAAS), Mar. 07, 2012. doi: 10.1126/scitranslmed.3003293.
[11] M. Ulgherait et al., “Circadian autophagy drives iTRF-mediated longevity,” Nature, vol. 598, no. 7880. Springer Science and Business Media LLC, pp. 353–358, Sep. 29, 2021. doi: 10.1038/s41586-021-03934-0.
[12] C. L. Goodrick, D. K. Ingram, M. A. Reynolds, J. R. Freeman, and N. L. Cider, “Effects of Intermittent Feeding Upon Growth and Life Span in Rats,” Gerontology, vol. 28, no. 4. S. Karger AG, pp. 233–241, 1982. doi: 10.1159/000212538.
[13] M. Alirezaei, C. C. Kemball, C. T. Flynn, M. R. Wood, J. L. Whitton, and W. B. Kiosses, “Short-term fasting induces profound neuronal autophagy,” Autophagy, vol. 6, no. 6. Informa UK Limited, pp. 702–710, Aug. 16, 2010. doi: 10.4161/auto.6.6.12376.
[14] I. Kim and J. J. Lemasters, “Mitochondrial degradation by autophagy (mitophagy) in GFP-LC3 transgenic hepatocytes during nutrient deprivation,” American Journal of Physiology-Cell Physiology, vol. 300, no. 2. American Physiological Society, pp. C308–C317, Feb. 2011. doi: 10.1152/ajpcell.00056.2010.
[15] V. D. Longo and M. P. Mattson, “Fasting: Molecular Mechanisms and Clinical Applications,” Cell Metabolism, vol. 19, no. 2. Elsevier BV, pp. 181–192, Feb. 2014. doi: 10.1016/j.cmet.2013.12.008.