Fibrilace síní (FIS) je celosvětově nejčastější trvalou srdeční arytmií u dospělých. Konkrétně se jedná o tachyarytmii (nepravidelný, velmi rychlý srdeční rytmus) charakterizovanou chaotickou aktivitou síní.

Fibrilace síní

Pozorované geny

Polygenní dědičnost

Významné geny: LINC01681,KCNN3,ZFHX3,SH3PXD2A,NEURL1

Gen KCNN3 kóduje draslíkový kanál, který se podílí na regulaci elektrické aktivity srdce.

ZFHX3 reguluje expresi genů ve vývoji a funkci srdce. Změny v tomto genu jsou spojeny s fibrilací síní.

Mutace v genu SH3PXD2A jsou spojeny s rozvojem fibrilace síní.

Přehled

Fibrilace síní (FS) je nejčastější srdeční arytmií u dospělých. Jednoduše řečeno, srdeční arytmie je odchylka od normální srdeční frekvence a/nebo rytmu, která není fyziologicky odůvodněná. (1)

K pochopení fibrilace síní je nutné podívat se na to, jak srdce funguje. Srdce je do jisté míry autonomní orgán. Namísto centrálního nervového systému (mozku) vznikají impulsy pro srdeční rytmus přímo v myokardu (srdečním svalu) v modifikovaných kardiomyocytech (jednotlivých svalových buňkách), které dohromady tvoří elektrický převodní systém srdeční. Tato charakteristická vlastnost se nazývá srdeční automacie.

Obr. 1: Převodní systém srdeční | The University of Nottingham (5)

Normální, fyziologická srdeční frekvence se nazývá sinusový rytmus a je vytvářena a udržována sinoatriálním (SA) uzlem, svazkem kardiostimulačních buněk v horní stěně pravé síně. Kardiostimulační buňky SA uzlu vytvářejí akční potenciál (elektrický signál), který se pak šíří do okolních buněk a vyvolává synchronizovanou kontrakci síní a po malé časové prodlevě také kontrakci komor (dolní srdeční kompartment). Pokud tedy vše funguje správně, počet impulsů generovaných v SA uzlu za minutu odpovídá srdeční frekvenci.

Signál generovaný SA uzlem prochází velmi rychle pravou síní - nejprve do levé síně, aby byly stahy levé a pravé síně synchronizovány. Poté signál pokračuje do atrioventrikulárního (AV) uzlu, který se nachází v dolní části pravé síně. AV uzel vede vzruch velmi pomalu, což způsobuje zpoždění v síňo-komorovém přenosu - jde o žádoucí pauzu, protože je nutné nejprve dokončit stah síní a teprve poté zahájit stah komor. Z AV uzlu impulzy pokračují po převodní dráze přes Hisův svazek do komor. Hisův svazek se následně dělí na dvě Tawarova raménka, která stimulují pravou a levou komoru. K buňkám pracovního myokardu je signál přenášen Purkyňovými vlákny, což je poslední krok převodního systému srdečního.

Vraťme se nyní k tématu: patologie fibrilace síní je způsobena elektrickými signály, které nevycházejí z SA uzlu, ale vycházejí z více míst v síních (typicky v blízkosti výstupu z plicních žil, které přivádějí okysličenou krev z plic do levé síně) a způsobují jejich chaotické stahy. V důsledku neefektivní, nekoordinované kontrakce síní může krev v síni stagnovat a vytvářet sraženiny (tromby). Tento proces je nebezpečný zejména proto, že trombus může být následně vypuzen do tělesného oběhu a zablokovat jinou cévu, což může postihnout více orgánů, způsobit jejich poškození a dokonce i smrt člověka.

Frekvence síní při FS je obvykle 300-600/min, zatímco frekvence komor je 80-180/min. Je to proto, že AV uzel blokuje přenos většiny síňových stahů na komory. Tím chrání komory před vyčerpáním. Protože AV uzel nezabraňuje přestupu všech těchto chaotických signálů, srdce má tendenci bít rychleji než normálně a v nepravidelném rytmu. (2)

Obr. 2: Fibrilace síní | Mayo Clinic

Tradičně se fibrilace síní rozděluje do pěti modelů na základě prezentace, trvání a spontánního ukončení epizod fibrilace síní:

  1. Poprvé diagnostikovaná FS - každá prvně diagnostikovaná FS, bez ohledu na délku trvání nebo přítomnost a závažnost souvisejících příznaků.
  2. Paroxysmální - FS, která skončí spontánně do 7 dnů od vzniku.
  3. Perzistující - FS, která trvá déle než 7 dní nebo vyžaduje ukončení pomocí kardioverze (zákrok používaný k návratu abnormálního srdečního rytmu do normálního).
  4. Perzistující dlouhodobě - epizody FS trvající déle než 12 měsíců.
  5. Permanentní - FS, kterou pacient a lékař akceptují a nepodnikají žádné další pokusy o obnovení/udržení sinusového rytmu. (4)

Z této klasifikace je zřejmé, že epizody fibrilace síní mohou přicházet ve vlnách nebo mohou být trvalé. Ačkoli fibrilace síní sama o sobě obvykle není život ohrožující, jedná se o závažný zdravotní stav, který vyžaduje řádnou léčbu, aby se předešlo cévní mozkové příhodě a/nebo dalším souvisejícím komplikacím. (2)

Prevalence a rizikové faktory

Výskyt se významně zvyšuje s věkem, zejména u osob starších 50 let. Mezi 60. a 70. rokem se fibrilace síní vyskytuje až u 10% populace. (1, 3) Do budoucna se očekává postupný nárůst prevalence s tím, jak se bude dále prodlužovat průměrná délka života celé populace a jak se bude intenzivněji pátrat po dosud nediagnostikované FS. Celoživotní riziko závisí na věku, genetických a (sub)klinických rizikových faktorech. Studie naznačují, že včasná intervence a kontrola modifikovatelných rizikových faktorů by mohly snížit roční incidenci. (4)

Genetika

Fibrilace síní je komplexní onemocnění, na jehož patogenezi se podílí kombinace environmentálních a genetických faktorů. (6) V posledních desetiletích byla v mnoha studiích pozorována rodinná agregace jedinců s fibrilací síní. Ve studii 1137 jednovaječných dvojčat byla dědičnost fibrilace síní odhadnuta až na 62 %, což naznačuje, že genetické faktory hrají v riziku vzniku fibrilace síní podstatnou roli. (7) Novější studie rovněž dospěly k závěru, že genetická variabilita významně přispívá k riziku vzniku FS. (8) Princip vztahu mezi rizikem fibrilace síní a genomovou variabilitou je podobný jako u dalších kardiovaskulárních onemocnění, jako je hypertenze a infarkt myokardu. Dosud identifikované lokusy (pozice na chromozomu, kde se nachází určitý gen) vysvětlují pouze malou část rizika onemocnění, což naznačuje, že k pochopení kauzálního genetického základu fibrilace síní je zapotřebí dalšího výzkumu. (8)

Známky a projevy onemocnění

U mnoha lidí může být fibrilace síní dlouho asymptomatická (tichá). U jiných však může způsobovat široké spektrum příznaků:  (1, 3, 4)

  • Pocity bušení srdce (palpitace)
  • Dušnost
  • Únava
  • Svírání / bolest na hrudi
  • Špatná tolerance námahy
  • Závratě
  • Poruchy spánku

Bohužel se také často stává, že počátečním projevem je závažný stav způsobený arytmií. Mezi tyto stavy patří: (4)

  • Synkopa
  • Symptomatická hypotenze
  • Akutní srdeční selhání
  • Plicní edém
  • Ischemie myokardu
  • Kardiogenní šok
  • Dilatační kardiomyopatie
  • Cévní mozková příhoda
  • Kognitivní deficit / vaskulární demence 

Diagnostika

Fibrilace síní se často objeví náhodně při lékařském vyšetření, kdy lékař poslouchá srdce fonendoskopem. K potvrzení diagnózy a vyloučení jiných možných příčin zrychleného srdečního rytmu jsou zapotřebí další testy. Tato vyšetření mohou zahrnovat: (2)

  • Elektrokardiogram (EKG) - jedná se o rychlé a bezbolestné vyšetření, které zaznamenává elektrický signál ze srdce a slouží ke kontrole různých srdečních onemocnění; je hlavním vyšetřením při diagnostice FS.
  • Echokardiogram - jedná se o typ ultrazvukového vyšetření.
  • Krevní testy - slouží k vyloučení jiných příčin, jako je hypertyreóza (nadměrná činnost štítné žlázy).
  • Holterův monitor - jedná se o typ přenosného EKG; zaznamenává elektrickou aktivitu srdce v době, kdy jste mimo ordinaci lékaře (obvykle po dobu 24 hodin).
  • Zátěžový test - obvykle zahrnuje chůzi na běžeckém pásu nebo jízdu na rotopedu.

Terapie

Cílem léčby fibrilace síní je:

  1. Nastolit a udržet sinusový rytmus
  1. Léková kardioverze - k obnovení srdečního rytmu se používají léky podávané nitrožilně nebo ústy. (2)
  2. Elektrická kardioverze - k obnovení srdečního rytmu se do srdce vysílají řízené elektrické signály prostřednictvím elektrod umístěných na hrudníku; elektrická kardioverze je ve srovnání s lékovou kardioverzí účinnější a bezpečnější. (2)
  1. Nastavit a udržet optimální srdeční (komorové) frekvenci
  1. Farmakologická léčba - nejčastějšími typy léků ke kontrole srdeční frekvence jsou beta-blokátory, blokátory kalciových kanálů, digoxin a další antiarytmické léky (např. Amiodaron) (2)
  2. Nefarmakologická léčba - pokud farmakologická léčba nezabírá, může být doporučen zákrok zvaný katetrizační ablace. Katetrizační ablace využívá teplo (radiofrekvenční energii) nebo extrémní chlad (kryoablaci) k vytvoření drobných jizev v srdci, které blokují abnormální elektrické signály a obnovují normální srdeční tep. Operace se provádí přes cévu pomocí ohebné trubičky (katetru). Senzory na špičce katetru aplikují chladovou nebo tepelnou energii k provedení jizvení. (2)
  1. Prevence tvorby krevních sraženin a tromboembolických komplikací (9)
  1. Pacienti s nízkým rizikem - antiagregační léčba.
  2. Pacienti s vysokým rizikem - antikoagulační léčba.

Prevence

Z toho, co o tomto onemocnění víme, vyplývá, že ne všem případům fibrilace síní lze zabránit. Pokud však podniknete kroky k tomu, abyste se vyhnuli základním klinickým stavům, o nichž je známo, že zvyšují celkové riziko (např. hypertenze, CHOPN a diabetes 2. typu), můžete riziko vzniku fibrilace síní z těchto příčin podstatně snížit. Mezi tyto kroky patří: (10)

  • Nekouřit
  • Kontrola krevního tlaku 
  • Kontrola hladiny cholesterolu v krvi
  • Sledování srdečního tepu a EKG pomocí chytrých hodinek
  • Omezení konzumace alkoholu
  • Zdravá strava pro srdce (s vysokým obsahem rostlinných potravin, ovoce a zeleniny, zdravých tuků např. z olivového oleje a nízkým obsahem nasycených tuků)
  • Omezení konzumace kofeinu
  • Léčba hyperaktivní štítné žlázy
  • Pravidelné cvičení
  • Udržování optimální hmotnosti
  • Snížení stresu

Prognóza

Většina lidí s AF je schopna žít normální život. Je však důležité si uvědomit, že pacienti s fibrilací síní mají zvýšenou morbiditu a mortalitu ve srovnání s pacienty se sinusovým rytmem. Hlavní příčinou zvýšené morbidity u fibrilace síní jsou tromboembolické příhody. Riziko cévní mozkové příhody je zvýšeno přibližně 5x v závislosti na dalších rizikových faktorech. Fibrilace síní je také spojena s poklesem kognitivních funkcí, včetně vaskulární demence. Může zhoršovat kvalitu života a snižovat toleranci fyzické námahy. Samotná fibrilace síní může také zhoršit nebo vyvolat srdeční selhání. (11)

Doporučení

  • Pokud jste v minulosti prodělali fibrilaci, ale nyní máte normální srdeční rytmus, poraďte se se svým lékařem, co můžete udělat, aby se to neopakovalo.
  • Zlepšete své kardiovaskulární zdraví následujícími způsoby:
  1. Zařaďte fyzickou aktivitou do každodenního života
  2. Dodržujte zdravou dietu
  3. Udržujte si zdravou hmotnost
  4. Dodržujte zásady spánkové hygieny
  5. Hlídejte si hladinu cukru v krvi
  6. Hlídejte si krevní tlak
  7. Hlídejte si hladinu cholesterolu v krvi

Zlepšete své zdraví

Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.

Chci lepší zdraví

Doporučení

  • Pokud jste v minulosti prodělali fibrilaci, ale nyní máte normální srdeční rytmus, poraďte se se svým lékařem, co můžete udělat, aby se to neopakovalo.
  • Zlepšete své kardiovaskulární zdraví následujícími způsoby:
  1. Zařaďte fyzickou aktivitou do každodenního života
  2. Dodržujte zdravou dietu
  3. Udržujte si zdravou hmotnost
  4. Dodržujte zásady spánkové hygieny
  5. Hlídejte si hladinu cukru v krvi
  6. Hlídejte si krevní tlak
  7. Hlídejte si hladinu cholesterolu v krvi

Zdroje

  1. Overview of atrial fibrillation - UpToDate. (n.d.). Retrieved March 29, 2022, from https://www-uptodate-com.ezproxy.is.cuni.cz/contents/overview-of-atrial-fibrillation?search=atrial%20fibrillation&source=search_result&selectedTitle=1~150&usage_type=default&display_rank=1
  2. Atrial fibrillation - Symptoms and causes - Mayo Clinic. (n.d.). Retrieved March 30, 2022, from https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/atrial-fibrillation/symptoms-causes/syc-20350624
  3. Štejfa Miloš et al. (2006). Kardiologie (3rd ed.). Grada. https://www.bookport.cz/e-kniha/kardiologie-798878/#
  4. Hindricks, G., Potpara, T., Dagres, N., Arbelo, E., Bax, J. J., Blomström-Lundqvist, C., Boriani, G., Castella, M., Dan, G.-A., Dilaveris, P. E., Fauchier, L., Filippatos, G., Kalman, J. M., la Meir, M., Lane, D. A., Lebeau, J.-P., Lettino, M., Lip, G. Y. H., Pinto, F. J., … Zakirov, N. U. (2021). 2020 ESC Guidelines for the diagnosis and management of atrial fibrillation developed in collaboration with the European Association for Cardio-Thoracic Surgery (EACTS)The Task Force for the diagnosis and management of atrial fibrillation of the European Society of Cardiology (ESC) Developed with the special contribution of the European Heart Rhythm Association (EHRA) of the ESC. European Heart Journal, 42(5), 373–498. https://doi.org/10.1093/EURHEARTJ/EHAA612
  5. Cardiac Conduction System - Normal Function of the Heart - Cardiology Teaching Package - Practice Learning - Division of Nursing - The University of Nottingham. (n.d.). Retrieved March 30, 2022, from https://www.nottingham.ac.uk/nursing/practice/resources/cardiology/function/conduction.php
  6. Roselli, C., Roselli, C., Rienstra, M., Ellinor, P. T., & Ellinor, P. T. (2020). Genetics of Atrial Fibrillation in 2020. Circulation Research, 127, 21–33. https://doi.org/10.1161/CIRCRESAHA.120.316575
  7. Christophersen, I. E., Ravn, L. S., Budtz-Joergensen, E., Skytthe, A., Haunsoe, S., Svendsen, J. H., & Christensen, K. (2009). Familial aggregation of atrial fibrillation: A study in danish twins. Circulation: Arrhythmia and Electrophysiology, 2(4), 378–383. https://doi.org/10.1161/CIRCEP.108.786665
  8. Weng, L. C., Choi, S. H., Klarin, D., Smith, J. G., Loh, P. R., Chaffin, M., Roselli, C., Hulme, O. L., Lunetta, K. L., Dupuis, J., Benjamin, E. J., Newton-Cheh, C., Kathiresan, S., Ellinor, P. T., & Lubitz, S. A. (2017). Heritability of Atrial Fibrillation. Circulation: Cardiovascular Genetics, 10(6). https://doi.org/10.1161/CIRCGENETICS.117.001838/-/DC1
  9. Čihák R, & Heinc P. (n.d.). Doporučení pro léčbu pacientů s fibrilací síní.
  10. Atrial Fibrillation: Prevention, Treatment and Research | Johns Hopkins Medicine. (n.d.). Retrieved March 30, 2022, from https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/atrial-fibrillation-prevention-treatment-and-research
  11. Čihák, Heinc, Haman, Fiala, Neužil, & Toman. (n.d.). Atrial fibrillation overview. 2011. Retrieved March 30, 2022, from https://www.kardio-cz.cz/data/upload/Fibrilace_sini_2011.pdf
  12. Hall, John (2011). Guyton and Hall textbook of medical physiology (12th ed.). Philadelphia: Saunders/Elsevier. ISBN 978-1-4160-4574-8.
  13. Atrial fibrillation - Symptoms and causes - Mayo Clinic. (n.d.). Retrieved March 30, 2022, from https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/atrial-fibrillation/symptoms-causes/syc-20350624
  14. Atrial Fibrillation: Prevention, Treatment and Research | Johns Hopkins Medicine. (n.d.). Retrieved March 30, 2022, from https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/atrial-fibrillation-prevention-treatment-and-research
  15. Štejfa Miloš et al. (2006). Kardiologie (3rd ed.). Grada. https://www.bookport.cz/e-kniha/kardiologie-798878/#
  16. About Arrhythmia | American Heart Association. (n.d.). Retrieved March 30, 2022, from https://www.heart.org/en/health-topics/arrhythmia/about-arrhythmia

Mohlo by vás zajímat