Polygenní dědičnost
Významné geny: LPA,LDLR, APOB
Gen LPA poskytuje instrukce pro tvorbu proteinu, který se spojuje s LDL a vytváří Lp(a). Vysoké hladiny Lp(a) jsou spojeny se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění.
Mutace v LDLR mohou vést ke sníženému vychytávání LDL cholesterolu buňkami, což vede ke zvýšení hladiny cholesterolu v krvi.
Pokud je gen APOB pozměněn v důsledku mutací, může narušit proces rozpoznávání LDL cholesterolu LDL receptorem, což může způsobit vyšší koncentraci LDL cholesterolu v krvi.
Vysoký cholesterol je stav, který se vyznačuje vysokou hladinou cholesterolu v krvi. Cholesterol je steroidní látka, která je syntetizována lidským tělem a je součástí každé lidské buňky. Mimo vlastní syntézy lidským tělem je cholesterol také v určité míře vstřebáván z přijaté potravy. Je to důležitá struktura potřebná pro syntézu hormonů (například vitaminu D), zpracování tuků a tvorbu buněčných membrán. Jakmile množství cholesterolu překročí fyziologické hodnoty, cholesterol reaguje s jinými látkami a může vytvářet plaky, které se usazují na stěnách tepen, což je stav známý také jako ateroskleróza. Ateroskleróza může mít za následek zúžení cév, omezený průtok krve, a tím i omezené zásobování tkání za postiženou cévou kyslíkem. Bez léčby jsou pacienti vystavení vysokému riziku vzniku srdečního selhání, mrtvice nebo infarktu.
Cholesterol je v krvi přenášen vázaný na lipoproteiny. Na základě těchto lipoproteinů je možné rozlišit různé typy cholesterolu. Každý typ cholesterolu má jiný účinek, přičemž některé působí ochranně a některé zvyšují riziko vzniku komplikací.
Nejčastější příčinou vysoké hladiny cholesterolu je nevhodný životní styl. Nezdravé stravovací návyky, nedostatek fyzické aktivity a kouření zvyšují hladinu LDL v krvi a snižují hodnoty HDL.
Vysoký cholesterol je velmi častým onemocněním, které zejména ve vyspělých zemích představuje vážnou a stále rostoucí hrozbu v důsledku nevhodných životních návyků. Celosvětová prevalence u dospělých se odhaduje přibližně na 39 % [1]. Nejvyšší hladinu cholesterolu na světě mají západoevropské země, jako je Grónsko, Island, Andorra či Německo. Nejnižší hladiny cholesterolu byly zaznamenány v afrických zemích. Zvýšená hladina cholesterolu významně zvyšuje riziko vzniku srdečních onemocnění (téměř třetina ischemických chorob srdečních na celém světě je připisována vysoké hladině cholesterolu) a mrtvice.
Rizikové faktory úzce souvisejí s nezdravým životním stylem:
Mezi další, a neméně důležité rizikové faktory patří:
Dosud nebyl objeven přesný gen, který by byl zodpovědný za vysokou hladinu cholesterolu, jak ji známe u většiny populace. Genetika však určitě hraje roli, a to především u stavů, které způsobují zvýšení hladiny cholesterolu, jako je obezita, přejídání nebo cukrovka. Pacienti s pozitivní rodinnou anamnézou jsou vystaveni vyššímu riziku, pokud se kombinuje s nezdravým životním stylem. Tento typ dědičnosti se nazývá multifaktoriální.
V menším procentu případů může být vysoká hladina cholesterolu skutečně důsledkem onemocnění s jasným genetickým vzorcem. Familiární hypercholesterolemie je celosvětově nejčastější autozomálně dominantní genetické onemocnění vedoucí k extrémnímu zvýšení hodnot LDL, které způsobuje rozvoj srdečního onemocnění ve velmi mladém věku. Je způsobena mutacemi v genu pro LDL receptor (LDLR), který kóduje protein odstraňující LDL cholesterol z krevního oběhu. Kromě toho mohou vysokou hladinu cholesterolu způsobovat i mutace v jiných genech, například PCSK9.[5]
Ve společnosti Macromo používáme k hodnocení polygenní rizikové skóre a kauzální genetické varianty založené na důkazech. Skóre polygenního rizika (PRS) představuje celkový počet genetických variant, které u jedince zvyšují riziko vzniku určitého onemocnění. Všechny varianty v celém jeho genomu jsou sečteny a seřazeny podle jejich vlivu na rozvoj onemocnění.
Vysoký cholesterol nemá žádné příznaky a diagnostikuje se pouze na základě určení jeho hladiny v krvi. Lidé často o svých zvýšených hladinách cholesterolu vůbec nevědí. První příznaky, které pacient pozoruje, mohou být až důsledkem neodkladných stavů vzniklých v důsledku poškození cholesterolem, jako je například mrtvice nebo srdeční infarkt.
Jediným způsobem, jak určit hladinu cholesterolu v krvi, je krevní test, známý také jako lipidový panel. Lipidový profil/panel hodnotí hladinu LDL, HDL, triglyceridů a celkového cholesterolu. Každý člověk starší 20 let by měl tento krevní test podstoupit alespoň jednou za pět let, aby se včas předešlo možným komplikacím.
Rozmezí hodnot nalačno jsou následující:
Pokud je na základě krevních testů určena vysoká hladina cholesterolu, doporučí vám lékař různé možnosti léčby, počínaje změnou životního stylu.
Pokud tyto změny samy o sobě nestačí, mohou být předepsány léky, nejčastěji statiny. Je však důležité si uvědomit, že bez trvalé změny životního stylu jsou léky nedostatečné.
Pozitivní na vysokém cholesterolu je, že se mu často dá předcházet a že je léčitelný. Kombinace zdravé stravy, pravidelného pohybu a vyhýbání se kouření a alkoholu je bezpochyby účinnou prevencí.
A především - nevyhýbejte se preventivním prohlídkám a pravidelným krevním testům, abyste včas předešli případným komplikacím.
Pokud je pacient ochoten změnit svůj životní styl a dodržuje léčebná doporučení, čímž stabilizuje hladinu cholesterolu, je prognóza velmi příznivá a riziko komplikací se u pacienta výrazně nezvyšuje. Snížení hladiny celkového cholesterolu v krvi o 10 % může snížit výskyt srdečních onemocnění až o 30 %[4].
Získejte návod na zdravější a delší život. Díky Macromo testům odhalíte svá zdravotní rizika a co dělat pro jejich prevenci.
Chci lepší zdraví